Česká neurologická společnost

Funkční odbornost pro EMG je udělována po absolvování zkoušky atestovaným neurologům nebo dětským neurologům, výjimečně lékařům jiné odbornosti (rehabilitační a fyzikální medicína, neurochirurgie) po individuálním posouzení určenou komisí a absolvování stáže na neurologii a v EMG laboratoři.

Zkouška probíhá 1-2x ročně. Přihlášku posílejte předsedovi komise. Přiložte svůj profesní životopis, v němž uvedete podrobněji svoje EMG vzdělání a dosavadní praxi a písemné prohlášení ručitele (viz níže).

Součástí žádosti je zaplacení správního poplatku 2000,-Kč na č.ú.: 500617613/0300, v.s. 20054.

Za stávajících podmínek našeho zdravotnictví je pro samostatnou práci a přihlášení se ke zkoušce požadováno:

• 5 let praxe v EMG laboratoři nebo 500 provedených EMG vyšetření
• písemné prohlášení alespoň jednoho ručitele
• účast na sjezdech s EMG tématikou

Doporučeno je:

• členství v České společnosti pro klinickou neurofyziologii nebo České neurologické společnosti nebo Společnosti dětské neurologie.

Obligátní je složení zkoušky před odbornou komisí, která byla jmenována výbory výše uvedených společností.

Současné složení komise:

Prof. MUDr. Josef Bednařík, CSc. – Neurologická klinika FN Brno, Jihlavská 20, 625 00 Brno (e-mail bednarik.josef@fnbrno.cz)
Doc. MUDr. Eduard Ehler, CSc. – Pardubice
MUDr. Radim Mazanec, Ph.D. – Praha
MUDr. Petr Ridzoň – Praha
Prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc. – Praha
As. MUDr. Josef Kraus, CSc. – Praha

Lékař s funkční odborností pro EMG musí znát klinický obraz neuromuskulárních onemocnění (zkráceně NM), ovládat odpovídající klinické vyšetření a diferenciální diagnostiku, definovat klinický problém a otázky pro EMG vyšetření a stanovit logický sled elektrodiagnostických testů. Musí ovládat techniku těchto testů a EMG terminologii. Jednotlivé testy musí umět správně interpretovat včetně posouzení event. artefaktů, významnosti abnormních nálezů a provést klinicko-EMG korelaci. Získaná data interpretuje s přihlédnutím k diagnóze, léčbě a prognóze.

Okruh otázek pro udělování funkční odbornosti v elektromyografii

Anatomie, fyziologie, patofyziologie a patologie NM systému.

Klasifikace, klinický obraz, diferenční diagnostika všech neuromuskulárních poruch

EMG – elektrodiagnostika:

A. kondukční studie běžných i méně obvyklých nervů včetně pozdních odpovědí, repetitivní stimulace – technika, principy, normální a abnormní nálezy, zdroje omylů a chyb, zvláštnosti vyšetření u dětí.

B. jehlová elektromyografie – spontánní, inzerční a volní aktivita: analýza potenciálů motorických jednotek, interferenčních křivek (TA analýza, Willisonova..)

C. Typické EMG obrazy u jednotlivých skupin NM poruch: choroby motoneuronu, radikulopatie a plexopatie, mononeuropatie i polyneuropatie, poruchy nervosvalového přenosu a myopatie. Choroby a syndromy, které imitují NM poruchy. Klinicko-neurofyziologická korelace.

Doporučená studijní literatura

Ambler Z. Poruchy periferních nervů, Triton 2013
Bertorini TE. Neuromuscular Case Studies, Elsevier, 2008
Ehler a kol. Neuromuskulární choroby v kazuistikách, Maxdorf 2019
Kadaňka Z a spol. Praktická elektromyografie. IPVZ Brno 1996
Kimura Electrodiagnosis in Diseases of Nerve and Muscle, Oxford univ. Press 2013
Leis, Trapani Atlas of Electromyography, Oxford university Press 2000
Oh J. Clinical electromyography, Nerve conduction studies, Lippincott 2002
Perotto A. Anatomic Guide for the Electromyographer. 5th ed. Charles C Thomas, Springfield, USA 2011
Preston DC, Shapiro BE. Electromyography and Neuromuscular Disorders, 3rd ed., Elsevier, 2013
Práce publikované v České a slovenské neurologii a neurochirurgii s EMG a NM tématikou
EMG workshopy na sjezdech České společnosti klinické neurofyziologie, České neurologické společnosti a Neuromuskulární sekce ČNS.