Česká neurologická společnost

Narkolepsie je vzácné neurologické onemocnění projevující se nadměrnou denní spavostí a rozeznávají se dva typy narkolepsie.

Narkolepsie 1. typu (původní název narkolepsie s kataplexií), která vzniká ztrátou malé skupiny mozkových buněk, které produkují mediátor hypokretin (synonymum orexin). Proto má narkolepsie 1. typu jako základní diagnostické kritérium nízkou nebo neměřitelnou hladinu hypokretinu v mozkomíšním moku. Narkolepsie 1. typu mívá dále další příznaky – kataplexii, hypnagogické halucinace, spánkovou obrnu a nekvalitní noční spánek. Kataplexie je náhlý, krátký pokles svalového napětí některé oblasti těla nebo všech svalů, který je vyvolaný srdečným smíchem nebo jinou náhlou emocí. Hypnagogická halucinace je přelud vyskytující se před usnutím nebo po probuzení – nemocný si může a nemusí uvědomovat šalebnost vjemu. Spánková obrna je krátký stav přicházející po probuzení nebo před usnutím, kdy se nemocný nemůže vůbec pohnout a nemůže ani promluvit. Hypnagogická halucinace bývá nepříjemná a je často spojena se spánkovou obrnou, což je obzvláště nepříjemné.

Narkolepsie 2. typu (původní název narkolepsie bez kataplexie) se projevuje spavostí, ale nejsou přítomny kataplexie. Hypnagogické halucinace, spánková obrna a nekvalitní noční spánek provázejí narkolepsii 2. typu méně často než narkolepsii 1. typu. Příčina narkolepsie 2. typu není známá.

Léčba obou typů narkolepsie je symptomatická. Paleta léků používaných pro narkolepsii 1. typu je širší. Léky ovlivňující spavost jsou většinou podobně účinné u 1. a 2. typu. Zahájení léčby vyžaduje stanovení diagnózy, pro které je většinou nutné vyšetření v tzv. spánkové laboratoři (specializované pracoviště vyšetřující kvalitu a další parametry nočního spánku a denní spavost testem mnohočetné latence usnutí a provádějící eventuálně další vyšetření).